Sněhu a zimě navzdory.....

jaro a Velikonoce u nás budou!!!

Hajánci

Včera jsem ušila každému z nás doma osobního hajánka, jak jinak - ve vintage stylu :-)).  A abychom si je nepletli máme na nich první písmeno svého jména - A, E, M.

Hokus pokus MAZANEC :-)

Upekla jsem dětem na snídani mazanec. Chtěla jsem vyzkoušet recept ještě před Velikonočními svátky, abych si pak "na ostro" netrhla ostudu. Recept je zde http://domacipekarny.dama.cz/ , těsto je výborné, mazanec velmi dobrý - zmizel v pupících dětí téměř okamžitě. A je jasné, že jich budu muset upéct do pondělka víc :-) .

Ptačí chřipka

Už přes týden snídám, obědvám i večeřím Paralen, piju horké čaje a stříkám si střídavě cosi ozdravného do krku a do nosu. Výsledek je ten, že od neděle nemám hlas a nemůžu ho zaboha najít. Teploty klesly, ale drží se stále a já - pokud se pokouším mluvit- krákám. Proto vím, že moje chřipka není prasečí, ale ptačí :-)). Holt nejdu s dobou...
Mezitím naši pesánci rostou do krásy i velikosti. Už umí skoro všechno co ti velicí, hlavně vlézt do postele, loudit jídlo a nádherně se mazlit.

.......2010.....

Už jsme velicííííííí....

Tak už je to víc než týden.......Miminka rostou a přibývají na váze, maminka se začíná pomalinku zotavovat, brzy budeme přikrmovat. A protože čas opravdu neúprosně letí,

hledáme pro naše pejsky a fenečky oddané, laskavé a věrné páníčky, kteří budou štěňátko zahrnovat
soustavnou láskou,
udržovat misku stále plnou,
vymýšlet mu nepřetržitě zábavu
a nebudou se bát občas nabídnout svůj pelíšek k odpočinku :-) .

Více informací na http://www.irishwolfhound.wbs.cz/   a aktualizované fotky zde http://anamchara.rajce.idnes.cz/

Radost a smutek

Venku mrzne. Už několik dní hodně mrzne. V porodní bedně máme od pátku 9 štěňátek a jednu mámu Arinku. Veterinář neměl v sobotu čas, objednal nás až na neděli odpoledne. Chvilku po telefonátu s ním porodila Arinka desáté štěně - mrtvé :-(. Byl to veliký kluk a my byli v šoku. Se slzami v očích jsem přemýšlela, co s mrtvolkou. Venku mrzne. Uložila jsem ho do plastové krabičky a dala na mrazák. Do půl hodiny se narodilo další - živé - štěně, opět chlapec. Príma, máme stav 5:5 a zdá se, že už je to stav konečný :-).

Večer jsme si s dětma sedli kolem porodní bedny, převážili štěňátka a dali jim jména. Krásná mohutná fenečka s reflexně oranžovou stužkou dostala jméno Adelle a bylo rozhodnuto, že zůstane u nás.

Převlékla jsem Arči už po šesté bednu, pověsila prádlo, dala prát prádlo, vytřela, nachystala Arči výživnou večeři, nakrmila, vyvenčila........bylo toho moc. Ve čtyři jsem usnula, vzbudila se v šest, utíkám k Arince a pod ní zalehnutá Adélka. Bože proč mi to děláš??????! A ještě k tomu tak děsně mrzne...

Další plastová krabička a znovu mražák.

Po pár hodinách začal náš kocour plakat. Ne, přímo řval bolestí. Hrome, veterinář ordinuje až od 16,°° ! Za chvíli umřel Anetce v náručí. To už nezvládnu, brečím nahlas a nemůžu se ovládnout. Objímám děti a melu něco o tom, že nás to má asi něco naučit.......ale proboha co??????????

Naštěstí venku mrzne, v mražáku už není místo a kocourek byl velikej. Vložili jsme ho do velké, pevné krabice a tu uložili do venkovního krbu. Musíme počkat, až se trošku oteplí...

Žal léčím pozorováním mrňousků. Mám z nich radost. Trošku se to s tím smutkem vyváží....